Cvičení po infarktu: nebezpečné, nebo prospěšné?

Pravidelné cvičení o adekvátní intenzitě pomáhá osobám po infarktu myokardu následujícími způsoby:

• zvyšuje celkovou kondici,
• zkvalitňuje funkci kardiovaskulárního systému,
• zlepšuje toleranci zátěže,
• zabraňuje rozvoji hypertenze (zvýšeného krevního tlaku),
• příznivě ovlivňuje hladiny krevních tuků a cukru v krvi,
• snižuje hmotnost.

Aktivní jedinci mají ve srovnání s těmi, kdo na pohyb zanevřeli, menší riziko, že se u nich bude infarkt opakovat. Zcela zásadní je ale zvolit správný druh cvičení a vhodnou zátěž.

Zpočátku pod dohledem

Rehabilitace obvykle začíná již v nemocnici a pokračuje co nejdříve po propuštění domů. Jejím cílem je zabránit ztrátě kondice a zdravotním komplikacím a zrychlit návrat dotyčného k běžným denním aktivitám. S pomocí odborníků a příslušných vyšetření je stanovena vhodná intenzita pohybu, kterou by nemocný neměl překročit. Doporučeny jsou odpovídající cviky a další opatření týkající se změn životního stylu. V počátku je cvičení prováděno pod odborným dohledem, je-li zdravotní stav dotyčného stabilní, může v doporučených aktivitách posléze pokračovat sám.

Pravidelně a bezpečně

Lékaři doporučují jedincům po infarktu zhruba hodinové cvičení alespoň třikrát týdně. Každý trénink by měl být zahájen zahřívací fází, po které následuje vlastní aerobní cvičení a konečná relaxace. Před, během a po pohybu je třeba sledovat hodnoty krevního tlaku a pulzu a pochopitelně také případné obtíže, jako jsou bolesti na hrudi nebo dušnost. Mezi nejvhodnější aktivity, které může dotyčný provádět sám, patří:

• chůze,
• jízda na kole či rotopedu,
• plavání,
• běh.

Domácí trénink by měl být především vytrvalostního charakteru. Bezpečnou intenzitu je možné kontrolovat podle tepové frekvence. Pokud se při cvičení v domácích podmínkách objeví bolest na hrudi, je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc.

(veri)

Zdroje:
www.medicinapropraxi.cz