8. 3. 2018
Celiakie nemusí postihovat jen zažívací trakt, ale i může zasáhnout další důležité orgány. V ohrožení je mimo jiné kardiovaskulární systém. Co dělat, aby nesnášenlivost lepku neničila vaše srdce?
Celiakie je autoimunitní onemocnění vedoucí k zánětu v tenkém střevě. O jeho rozvoji rozhoduje genetika a přítomnost lepku ve stravě. V České republice postihuje celiakie každého pátého z tisíce, ale jen 15 % těchto osob o svém onemocnění ví. Příznaky lze rozdělit do dvou skupin.
- Typické projevy jsou nejčastější. Patří sem zažívací obtíže, jako jsou bolesti břicha, nadýmání, průjem, nechutenství, ojediněle i zácpa a zvracení.
- Atypické příznaky bývají vzácnější. Jde například o předčasné řídnutí kostí, neplodnost, deprese nebo kožní onemocnění.
Hrozba nejen pro srdce
Souvislost mezi celiakií a jinými autoimunitními chorobami, jako jsou cukrovka, roztroušená skleróza nebo onemocnění štítné žlázy, je dobře známa. Studie ale dokazují, že dopad této nemoci na organismus je větší, než se předpokládalo. Co se kardiovaskulárního systému týká, dochází ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdečního tepu a onemocněním srdce. Z těchto důvodů nastává i vyšší úmrtnost pacientů. Znepokojující je fakt, že toto riziko, i když mírné, trvá i léta po zahájení bezlepkové diety. A proč jsou kardiovaskulární choroby pro pacienty s celiakií rizikové? Je to hlavně kvůli nedostatečné výživě. Nejčastěji jde o nedostatek železa, způsobující chudokrevnost. Dále je nebezpečná zvýšená střevní propustnost při zánětu, jejíž vinou se do krve a srdce mohou dostávat bakterie, což onemocnění ještě zhoršuje.
Zbavte se zánětu
Je dokázáno, že riziko kardiovaskulárního onemocnění je přímo úměrné stupni zánětlivé reakce ve střevě. Po zahájení léčby ale toto riziko klesá, i když ne na nulu. Dodržování bezlepkové diety vede ke zhojení střevní sliznice a je nejlepším způsobem, jak snížit onemocnění srdce. Pokud máte zaléčený střevní zánět, nezapomeňte chodit na pravidelné lékařské prohlídky – obzvláště pokud se v rodině vyskytují nemoci cév a srdce. Na podrobnější informace se zeptejte svého ošetřujícího lékaře.
(dzit)
