27. 3. 2024
Onemocnění srdce postihují velkou část naší populace. Jaké choroby do této skupiny můžeme zařadit?
Lidské srdce je životně důležitý orgán, jehož stavba a funkce je poměrně složitá. Navíc existuje poměrně velké množství nemocí, které mohou srdce postihovat, ať už jsou to velmi časté choroby jako například srdeční infarkt, nebo naopak jde o onemocnění tak vzácná, že ani jejich název mnozí z nás v životě neslyšeli.
Srdeční nemoci a jejich rozdělení
Kritérií, podle kterých můžeme srdeční nemoci rozdělovat, existuje celá řada, například podle struktury srdce, jež je postižená:
- Onemocnění myokardu (vlastní srdeční svaloviny), perikardu (osrdečníku – struktury obalující srdce) a endokardu (výstelky srdečních dutin). Do této skupiny řadíme např. kardiomyopatie, myokarditidy (zánětlivá onemocnění srdeční svaloviny) či perikarditidy (zánět osrdečníku).
- Postižení krevního zásobení srdce. V případě nedostatečného zásobování srdečního svalu krví a kyslíkem se rozvíjí ischemická choroba srdeční. Jedná se o skupinu nemocí, při kterých není srdce optimálně prokrvené. Mezi tyto stavy patří například akutní infarkt myokardu nebo angina pectoris.
- Poškození struktur spojených se správným fungováním srdce, vydáváním povelů srdečnímu svalu ke stažení (a tím pádem k vypuzení krve do krevního oběhu). Při nesprávném fungování může docházet k různým typům arytmií (tzn. poruch srdečního rytmu). Podle typu poruchy rozlišujeme různé typy onemocnění:
- při nedostatku povelů dochází ke snížení tepové frekvence (bradykardii);
- při nadbytku povelů naopak ke zvýšení tepové frekvence (tachykardii);
- pokud jsou povely pro srdce chaotické, můžeme pozorovat např. fibrilaci (závažná porucha srdečního rytmu) či extrasystoly (předčasné mechanické stahy srdce);
- při nesprávně vedených povelech dochází k rozvoji tzv. blokád.
- Postižení srdečních chlopní. Srdeční chlopně zajišťují tok krve v srdci správným směrem, například může docházet k jejich zúžení (stenózy), ke zpětnému toku krve (regurgitace) i k zánětům v této oblasti.
Vzhledem k velkému množství srdečních chorob zde neuvádíme všechna onemocnění, spíše je cílem vytvořit určitý přehled těch nejzákladnějších nemocí pro snazší orientaci v problematice.
Nádory se nevyhýbají ani srdci
Skupina nemocí, která nebyla v základním přehledu zmíněna, jsou nádory. Nádorové bujení se může v srdci vyskytnout jako primární nádor, to znamená, že vzniká přímo ze srdečních struktur. Mezi nejčastější primární srdeční nádory patří tzv. sarkomy, ale mohou se zde vyskytovat i další typy bujení. Tyto primární nádory jsou však poměrně vzácné. Naopak častěji se mohou v srdci vyskytnout metastázy nádorů pocházejících z jiné oblasti – metastazují sem např. nádory plic, prsou či ledvin.
Dědičné nemoci srdce
Srdeční nemoci je také možné rozdělit podle jiného hlediska – na dědičné a získané. Dědičná onemocnění srdce způsobená určitou genetickou mutací jsou poměrně vzácná, řadíme mezi ně následující nemoci:
- Dědičné kardiomyopatie:
- hypertrofická kardiomyopatie,
- geneticky podmíněná dilatační kardiomyopatie,
- restriktivní kardiomyopatie,
- arytmogenní kardiomyopatie pravé komory;
- Dědičné arytmie:
- syndrom dlouhého QT intervalu (úsek popisující srdeční cyklus na EKG křivce),
- syndrom krátkého QT intervalu,
- syndrom bratří Brugadů,
- katecholaminergní polymorfní komorová tachykardie;
- Marfanův syndrom;
- Náhlá arytmická smrt.
Výše uvedené dědičné choroby jsou méně známé, avšak mohou být velmi závažné. Jako příklad lze uvést např. hypertrofickou kardiomyopatii (HCM – hypertrophic cardiomyopathy), tedy jednu z nejčastějších druhů kardiomyopatií. Pokud se vyskytuje v obstrukční formě, pak jde o jednu z nejčastějších příčin náhlého úmrtí u mladých jedinců a sportovců.
Civilizační choroby a vliv dědičnosti na jejich rozvoj
Při současném životním stylu se stále více rozšiřuje výskyt tzv. civilizačních nemocí. Mezi ně můžeme řadit i různá srdečně-cévní onemocnění. Typickým případem je vysoký krevní tlak či ateroskleróza (kornatění tepen). S dědičností těchto onemocnění je to o něco složitější. Vysvětlit to lze třeba na příkladu srdečního infarktu. V některých rodinách jasně vidíme, že se zde infarkt vyskytuje častěji.
V současné době již byla popsána řada vztahů mezi genetickou výbavou a pravděpodobností vzniku tohoto onemocnění. Stále probíhají nové a nové studie, které se soustředí na vyhledávání konkrétních genů, jež by mohly ovlivňovat časný rozvoj aterosklerózy, a tím pádem zvýšit i riziko infarktu. Genetika však není jediným důvodem, proč dochází k rozvoji aterosklerózy. Na její vznik má vliv i již výše zmíněný životní styl. Proto je v prevenci srdečně-cévních onemocnění tak důležité, abychom o své zdraví pečovali. Měli bychom se zdravě stravovat, mít pravidelnou pohybovou aktivitu, nekouřit a udržovat si přiměřenou tělesnou hmotnost.
MUDr. Vlasta Buchmüllerová
Zdroje a použitá literatura:
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/heart-disease/symptoms-causes/syc-20353118
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/cancer/expert-answers/heart-cancer/faq-20058130
ŠPINAR, Jindřich a Jiří VÍTOVEC. Jak dobře žít s nemocným srdcem. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1822-4.
Výše uvedený obsah článku je schválený klientem. Vše ostatní na této stránce není součástí klientského obsahu.
Redakční sdělení
CV-CZ-2300014
