7. 6. 2018
Oběd v restauraci, rodinnou oslavu nebo pouhý večer u televize často doplňují slazené nápoje. Kdyby to bylo jenom svátečně, dá se přivřít oko. Pokud se ale pití slazených nápojů stane každodenní záležitostí, může znamenat nejeden zdravotní problém.
Riziko onemocnění
Dlouhodobé studie potvrzují, že slazené nápoje jsou jednou z hlavních příčin epidemie obezity a cukrovky 2. typu. Dále roste počet důkazů, že konzumace slazených nápojů zvyšuje i riziko onemocnění srdce. Konkrétně pak:
- 1 až 2 plechovky (330 ml) denně zvyšují riziko vzniku cukrovky o 26 %.
- 1 a více plechovek slazených nápojů denně zvyšují u mužů riziko infarktu o 20 %. U žen, pokud vypijou ještě o jednu plechovku více, to může být až o 40 %.
Často se dává pití slazených nápojů do souvislosti s konzumací dalších nezdravých potravin, nízkou fyzickou aktivitou a celkově špatným životním stylem. Nicméně analýzy ukázaly, že účastníci studií s jinak zdravou životosprávou, kteří si ale často dopřávali slazené nápoje, měli také zvýšené riziko srdečních onemocnění.
Kde je tedy problém?
Slazené nápoje jsou na černé listině zejména pro vysoký obsah cukru. V případě některých nápojů může jeho množství dosahovat až desítek gramů. Jenom pro představu, půllitrový nápoj Coca-Cola obsahuje 56 gramů cukru, což odpovídá asi jeho 14 kostkám. Dalším problémem je, že vysoce energetický nápoj neovlivní náš budoucí příjem kalorií natolik, jako třeba velmi kalorická potravina. Pocit sytosti totiž neovlivňuje pouze počet kalorií, ale také náplň žaludku. Negativní efekt na zdraví může být také způsoben druhem cukru, který se ke slazení používá.
Džus to nezachrání
První místo na poli pitného režimu by získala obyčejná voda z kohoutku nebo voda balená. Nic nezkazíte ani neslazeným čajem, který můžeme doplnit černou kávou a občasně zařadit i minerální vody. Džusy, i stoprocentní, pořád obsahují vysoké množství cukru. Ve zvýšeném množství je tak nelze považovat za náhradu čerstvého ovoce ani za neškodnou složku pitného režimu. V Česku se džusy ze všech nealkoholických nápojů konzumují nejméně. V roce 2015 tvořily pouhých 5 % z celkových 212 litrů nealkoholických nápojů, které v průměru vypije jeden Čech. Nejoblíbenější naopak byly různé limonády (57 %) a balená voda (23 %).
Onemocnění srdce a oběhové soustavy patří mezi hlavní příčiny úmrtí ve vyspělých zemích, na které musí vlády zemí vynakládat velké finanční prostředky. Moudrá volba nealkoholického nápoje nás může ale zbavit nemalé části zdravotního rizika, a dokonce nám prodloužit život.
(eha)
Zdroj:
https://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/healthy-drinks/soft-drinks-and-disease/
