21. 9. 2021
Srdeční selhání je onemocnění, v jehož důsledku jsou pacienti nad 65 let vůbec nejčastěji přijati do nemocnice. Na tuto nemoc ročně v ČR umírá kolem 5 000 tisíc lidí. Přesto je povědomí o této závažné chorobě mezi lidmi stále velmi nízké. Navíc lékaři při odhalení onemocnění u pacienta používají často takový popis nemoci, kterému mnoho lidí nemusí rozumět. Pomůžeme vám vyznat se v nejčastěji používaných lékařských termínech.
Srdce jako dokonalá a neúnavná pumpa
Srdeční selhání je onemocnění, při kterém srdce nezvládá plnit svoji funkci. Ta spočívá v udržování krevního oběhu a zásobování všech orgánů a tkání kyslíkem a živinami. Srdeční činnost je neustále se opakující cyklický děj složený z takzvané systoly a diastoly.
Během systoly neboli srdečního stahu dochází k vypuzení krve ze srdečních komor do těla.
Diastola je pak období mezi dvěma srdečními stahy, kdy se srdeční komory uvolňují a plní se krví, která je při dalším stahu opět vypuzena do těla.
Srdce tedy každým úderem vypumpuje do těla určité množství krve, část krve však v srdci zůstává. Lékaři tento poměr označují jako ejekční frakci. U zdravého srdce je takto z komory vypumpováno kolem 65 % krve. U srdečního selhání se procento vypuzené krve do oběhu snižuje a snížená je také ejekční frakce, která dle závažnosti stavu může být i pod 40 %.
Ejekční frakci lze určit specializovaným vyšetřením neboli echokardiografií, využívající ultrazvukové vlny k zobrazení srdce.
Srdce to dlouho nevzdává
Poškozené srdce se snaží nedostatek přečerpané krve do těla vynahradit různými mechanismy:
- Zvyšuje se počet srdečních stahů provedených během jedné minuty neboli zvyšuje se srdeční frekvence. Zvýšení srdeční frekvence se odborně označuje jako tachykardie.
- Srdce, respektive srdeční komory začnou zvětšovat svoji velikost. Odborně se toto zvětšení označuje jako dilatace.
- Dochází k zesílení srdeční svaloviny označované jako hypertrofie svaloviny.
Všechny tyto kompenzační mechanismy však vyřeší situaci pouze krátkodobě. Postupně totiž dochází k dalšímu přetěžování srdce a z dlouhodobého hlediska vedou k jeho dalšímu poškození a oslabení.
Když vám otékají kotníky…
Při selhávajícím srdci se objevují typické příznaky, které se však vyskytují i při jiných onemocněních a stavech, a lidé je tedy často ignorují nebo je přisuzují špatné fyzické kondici, případně stáří.
Mezi hlavní znak patří dušnost neboli zadýchávání se. Ta je zpočátku přítomna pouze při větší námaze, později se projeví i v klidu a při každodenních činnostech.
Mezi další příznaky selhávajícího srdce patří otoky kolem kotníku a hrudníku, náhlé přibírání na váze, únava, ztráta chuti k jídlu, nadměrné bušení srdce, označované jako palpitace, či častější močení.
Ačkoliv potíže mohou vzniknout náhle – akutní srdeční selhání, bývá častější jejich pozvolný nástup – chronické srdeční selhání. Někdy může nastat navíc náhlé zhoršení stavu u pacienta s již existujícím chronickým selháním, v takovém případě lékaři mluví o akutní dekompenzaci chronického srdečního selhání.
Lékařské odborné výrazy bývají zcela přirozeně pro většinu lidí matoucí. Pokud při rozhovoru s lékařem něčemu nerozumíte, nebojte se zeptat, abyste své onemocnění dostatečně pochopili. Pokud navíc trpíte výše uvedenými potížemi, obraťte se včas na svého lékaře.
(mraf)
Zdroje:
https://www.ikem.cz/cs/srdecni-selhani/a-414/
https://www.nzip.cz/kategorie/153-srdecni-selhani
https://www.rukunasrdce.cz/o-srdecnim-selhani/slovnicek-pojmu/
https://www.tribune.cz/clanek/44290-nepodcenujme-prevenci-a-adherenci-u-srdecniho-selhani
