2. 11. 2021
Při svém fungování pracuje srdce podobně jako pumpa – přečerpává krev v organismu a umožňuje tak zásobení orgánů živinami a kyslíkem. Selhání této pumpy s sebou může nést řadu až život ohrožujících příznaků.
Srdeční selhání je stav, kdy je z nějakého důvodu narušena funkce srdce a to pak nemůže dostatečně plnit svou funkci. Existuje více onemocnění, která k tomuto stavu mohou vést, obecně k rozvoji srdečního selhání může dojít při poškození srdeční svaloviny (například v rámci ischemické choroby srdeční či kardiomyopatie), při jeho zvýšené zátěži (například v důsledku zvýšeného krevního tlaku nebo postižení srdečních chlopní) nebo může být způsobeno různými typy arytmií. Tento stav se následně projevuje různými příznaky.
Jak poznat, že srdce selhává
Příznaky srdečního selhání nejsou zcela specifické – to znamená, že se mohou vyskytovat i u jiných stavů. Při lékařském vyšetření lze u osob se selhávajícím srdcem pozorovat i o něco specifičtější známky, které pravděpodobnost této diagnózy mohou dále podpořit. Jedná se například o zvýšenou náplň krčních žil a nebo charakter úderu srdečního hrotu. Pro zvýšení spolehlivosti je vhodné doplnit ještě další speciální vyšetření.
Příznaky srdečního selhání se mohou také lišit u jednotlivých osob. A to například v důsledku toho, která část srdce je postižena či jak rychle se srdeční selhání rozvinulo. Obecně nejčastějšími příznaky bývají dušnost, únava a otoky:
- Dušnost: Zhoršení dechu na sobě můžete pozorovat zpočátku nejčastěji pouze při výraznější zátěži, následně se rozvíjí i při běžných činnostech, v pokročilých stadiích můžete pociťovat i klidovou dušnost. Ke zhoršení dušnosti může docházet také v poloze vleže, typické jsou stavy noční dušnosti, kdy vás obtíže mohou vzbudit i ze spaní a nutit vás k posazení. V některých případech může také dojít k rozvoji dušnosti v předklonu.
- Únava: Můžete na sobě pozorovat zvýšenou únavu a sníženou toleranci zátěže. Prodlužuje se také doba nutná k zotavení po fyzické aktivitě.
- Otoky: Často dochází k otokům dolních končetin, které začínají obvykle v oblasti kotníků. Míra otoků může během dne kolísat – ráno bývají mírnější a postupně se v průběhu dne zhoršují.
Další varovné příznaky
Mezi další příznaky spojené se srdečním selháním patří:
- Nárůst tělesné hmotnosti bez zvýšeného příjmu potravy, v některých případech (především při pokročilejším srdečním selhání) však může naopak docházet i k váhovým úbytkům.
- Kašel (horšící se především v noci) nebo sípání.
- Studené končetiny.
- Pocit bušení srdce, vnímání nepravidelného či zrychleného srdečního tepu.
- Zmatenost (zvláště u starších osob).
- Deprese, úzkosti.
- Závratě, pocit na omdlení, krátkodobé poruchy vědomí.
- Zažívací obtíže a tlakové bolesti v pravém podžebří, častý je pocit nadýmání či ztráta chuti k jídlu.
Případů srdečního selhání stále přibývá, což je dáváno do souvislosti především se stárnutím populace a také s faktem, že přežívá stále více nemocných s dříve fatálními srdečními příhodami. Pokud na sobě pozorujete dlouhodobě příznaky srdečního selhání, měli byste se nechat vyšetřit lékařem. V případě, že k rozvoji příznaků došlo náhle nebo jsou velmi závažné, je vhodné akutní vyšetření. V některých případech může být stav natolik závažný, že vyžaduje okamžitou hospitalizaci v nemocnici.
(viv)
Zdroje:
https://www.ikem.cz/cs/srdecni-selhani/a-414/
