Trombóza na číhané aneb Jak létat s nemocným srdcem

Srdce patří mezi nejčastější příčiny zdravotních problémů na palubě letadla. Stres, nervozita, námaha – to vše přitom může sehrát svou roli. Rada pro kardiologické pacienty, které čeká dlouhý let, tedy zní: Nebojte se přehnaně, ale ani nepodceňujte důkladnou přípravu.

Start odložen

Existují však lidé, kteří by ze zdravotních důvodů neměli do letadla nastupovat vůbec. Jedná se především o osoby, které:

• prodělaly srdeční infarkt – neměly by letět dříve než dva týdny po příhodě;
• jsou po operaci srdečních (koronárních) tepen, při které jim byla implantována kovová výstuž cévy neboli stent – kvůli riziku vzniku krevní sraženiny je nutné počkat s odletem alespoň týden;
• mají pod kůží implantovaný defibrilátor nebo kardiostimulátor, lidově „budík“ – na palubu mohou, ale nesmí si s sebou zapomenout vzít doklady o svém přístroji, protože je budou potřebovat při letištní kontrole.

Strašák jménem sraženina

Bolest na hrudi vyvolaná stresem nebo náhle vzniklý infarkt, to vše jsou sice možné, ale vzácné události. Daleko větší hrozbu při přesunech letadlem představuje tzv. hluboká žilní trombóza – stav, při kterém se začne srážet krev, která v žilách příliš dlouho stagnuje. Trombóza může vzniknout i v pánvi nebo v rukou, nejčastější lokalitou jsou však hluboké žíly lýtka. Odsud se může útvar uvolnit a doputovat do plic, kde způsobí vážnou až smrtelnou komplikaci jménem plicní embolie.

Prevencí je hlavně pití a pohyb

Největší riziko trombózy představují lety (ale i jízdy autem nebo autobusem), které trvají déle než 8 hodin. Než vyrazíte na takovou cestu, splňte následující:

1. Před cestou proberte s lékařem, zda by vám cestu doporučil. Nezapomeňte mu sdělit jakékoli potíže či změny ve svém zdravotním stavu, které jste v poslední době zaznamenali.
2. Mějte sjednané dobré cestovní pojištění, které zahrnuje lékařské vyšetření i případné výdaje na léčbu. Informace o tomto pojištění (číslo pojistné smlouvy, kontaktní telefon na pojišťovnu atd.) noste vždy u sebe.
3. Nezapomínejte pravidelně brát léky – i ráno před odletem a též v průběhu cesty! Jak na palubě, tak na celé dovolené s sebou mějte vždy dostatečnou zásobu.
4. Pokud máte kardiostimulátor nebo trpíte poruchou srdečního rytmu, může se vám (potažmo doktorům) hodit kopie vaší normální křivky EKG. Požádejte o ni svého lékaře.
5. Řekněte si o místo v uličce, abyste mohli pravidelně vstávat, projít se a procvičit končetiny. Čím častěji, déle a intenzivněji s nimi budete hýbat, tím lépe.
6. Na palubě se vyhněte kávě a naopak hodně pijte vodu. Nenechte se odradit její vysokou cenou – právě toto „šetřivé“ žíznění je mnohdy základem katastrofy.
7. Pokud jste člověk náchylný k hluboké žilní trombóze, na dlouhé lety noste kompresivní punčochy. Ty zlepší odtok krve z dolních končetin.

Kdo by měl být ve střehu

U některých jedinců je riziko hluboké žilní trombózy výrazně vyšší než u zbytku populace. Určujícími faktory jsou:

• věk nad 50 let,
• obezita,
• kouření,
• velké křečové žíly,
• těhotenství,
• městnavé srdeční selhání,
• nedávno prodělaná infekce nebo operace,
• užívání hormonální antikoncepce nebo hormonální substituční terapie.

Poškození vnitřku cévy – stagnace krve – zvýšená srážlivost krve. To je takzvaná Virchowova triáda, trojice faktorů, které vedou ke vzniku krevní sraženiny. K problému stačí, aby byly splněny dva z nich. Což není vzácné, zvláště pokud se dlouhé sezení samo postará o špatný pohyb krve. Plicní embolie v důsledku hluboké žilní trombózy postihuje lidi starší i mladé, obézní i štíhlé, a stejně tak i zabíjí. Neberte proto rady odborníků na lehkou váhu.

(luko)

Zdroj:
www.webmd.com